Adrialand - Itálie, Chorvatsko, Černá Hora, Slovinsko Chorvatsko

Chorvatská kuchyně

Klasická chorvatská kuchyně vychází ze slovanské tradice. Projevují se v ní ale také rysy sousedních zemí. Mnoho jídel a receptur je velmi starých, třeba i více než 500 let.
Nejstarší místní kuchařská kniha sestavená Ivanem Birlingem, kanovníkem záhřebské kapituly, vyšla v roce 1813. Podle ní se ve velkém jedly žáby, želvy, hlemýždi, zvěřina, holubi, husy a krůty. Silně se kořenilo a do všeho se dávalo udivující množství másla, smetany a vajec.
Chorvatsko, kdysi trojjediné království Dalmácie, Chorvatska a Slavonie, bylo po druhé světové válce rozšířeno o převážnou část istrijského poloostrova. Není proto divu, že ani po gastronomické stránce není jednotné. Dá se v podstatě rozdělit na pobřežní a vnitrozemskou kuchyni.
V pobřežních oblastech, jež oplývají rybami, dary moře a zeleninou, převládají prvky italské (zvláště benátské) kuchyně. K hlavním lahůdkám jaderského pobřeží patří zejména čerstvé ryby (riba), které se obvykle jen grilují (na žaru). Oblibě se těší parmice pruhová (barbun, barbon), pražman zlatý (komarča, orada), mořský jazyk (zato list, švoj), bolobřich ostnitý (kovač, sanpiero) a mořský ďas (grdobina). Tato ošklivá, rozpláclá potvora s nafialovělou kůží má báječné bílé maso, navíc skoro bez kostí. Rybáři jí říkají vražja mati (čertova máma).
Další lahůdky se připravují z různých darů moře – od slávek (dagnja) a olihní (lignja)po ústřice (oštriga)a humra (hlap). Při nákupu ryb je velmi důležité dbát na čerstvost. Ryby mají mít jasné oko, červené žábry, pevné břicho a šupiny přilepené k tělu.

                                                                                      Dary moře

Základem pokrmů ve vnitrozemí jsou zemědělské produkty, jako třeba maso, luštěniny a obiloviny. Místní jídla mívají středoevropský ráz (vliv rakousko-uherské kuchyně). Masové chody se často připravují s kaloricky bohatými, chutnými omáčkami vařenými na pánvi nebo pod „pekou“, jakýmsi kovovým zvonem. Hojně se používá červená paprika, známá z maďarské kuchyně, k lahůdkám patří např. guláš.
Shodnout se na národním jídlu Chorvatska je nemožné, ale podle většiny obyvatel je to sušená šunka (dalmatinski pršut). Tato syrová šunka, která se pouze suší na vzduchu a neudí, skutečně nechybí v žádné restauraci. Většinou se podává s ovčím sýrem a olivami. Recept na konkrétní přípravu je tajemstvím každého výrobce. Podle některých zdrojů příprava spočívá v zatížení vepřové kýty velkými kameny, které mají z cév vytlačit zbytky krve. Následuje nakládání do koření, obalení v popelu a pomalé sušení v teplém vzduchu nad otevřeným ohněm z borových třísek. Po dvou dnech až týdnu se maso odkládá a nechává další měsíce dosušovat na dobře větratelném místě. Zralý pršut se podává nakrájený na velmi slabé plátky.
Slavný ovčí sýr, který tento pokrm doprovází, pochází z ostrova Pag a nazývá se paški sir. Zvláštní chuť mu dodávají aromatické byliny, které ovce na ostrově Pag spásají.
Stejně jako my má Chorvatsko svoje regionální speciality. Restauracím se zde říká restoran. Menší, stylové restaurace (vesměs rodinné podniky) se nazývají konoba. Právě ty mívají na jídelním lístku skutečné speciality připravené tradičním způsobem, doplněné nabídkou vín od místních vinařů.
                                                                                         Konoba

V Limském kanálu se chovají ústřice (oštrige), o jejichž kvalitě nelze pochybovat.
Na Istrii jsou pochoutkou lanýže (tartufi). Nejvzácnější je lanýž bílý, jehož domovem jsou lesy městečka Motuvun ve vnitrozemí.  Lanýže jsou vynikající jako koření. Delikatesou je kozí sýr s lanýži zvaný fuži, těstoviny s orestovanými houbami, nebo fritaja čili omeleta se stejnou náplní. Dobrý doplněk k fritaji je divoký chřest, který roste v jarních měsících na severu Istrie.
K nejznámějším polévkám bezesporu patří mineštra – polévka „co dům dá“. Je to silný zeleninový vývar z brambor, fazolí, zeleniny a pořádné porce kukuřice. Do zimní verze (jota) se dává hlávkové zelí. Podobá se italské polévce minestrone. Je to polévka vegetariánská, ale přidá-li se maso, slouží i ostatním. Obligátní přísadu tvoří „pešt“ (v Dalmácii zvaný sječak), což je drobně nasekaná slanina, promíchaná s česnekem a petrželkou.
Z množství zeleniny, pod kterou se prohýbají pulty na trzích, si zasluhují naši pozornost malé zelené tykvičky, zelené listy mangoldu neboli blitvy, zelený hrášek, fazolové lusky, artyčoky a chřest.
Hroznové víno, mandle, švestky, třešně, zelené fíky, svatojánský chléb, pomeranče a citrony jsou dalšími zdejšími oblíbenými produkty.
Pokrm obsahující různá grilovaná masa (mješano meso na žaru) se na jídelním lístku objevuje často. Všeobecně je grilování nejčastějším způsoben letní přípravy jídel. Typické jídlo je ražniči (šťavnaté kousky vepřového masa na rožni) a čevapčiči.
Co to vůbec je, to známé čevapčiči? Šišky z mletého masa, upravované různými způsoby. Například v Peči připravují čevapčiči z telecího a jehněčího masa, které dvakrát jemně umelou, lehce osolí, opepří a přidají nepatrné množství jedlé sody. V Makedonii se připravuje z hovězího a skopového masa, které se osolí, semele a nechá přes noc stát. Druhý den se maso znovu semele a přidá se mouka a vejce. Cibule a česnek se nasekají nadrobno, osmahnou na oleji a zapracují se do masa. Směs se opepří, propracuje a nechá 4-5 hodin odležet. Ručně tvarované šišky se pečou na roštu. Další způsob pochází z Bosny a Hercegoviny: umleté, osolené, opepřené hovězí a skopové maso se zakápne trochou minerální vody, dobře propracuje a nechá 2-3 hodiny v chladu odležet. Pak se tvoří válečky dlouhé 4-6 cm, o průměru 1,5 cm. Pomastí se rošt, na němž se čevapčiči upeče. Podává se horké s nakrájenou syrovou cibulí, hořčicí, jogurtem, omáčkou ajvar a chlebem. Také pljeskavica je vlastně čevapčiči, ale ve tvaru placek velikosti dezertního talíře. Maso je vždy v poměru 1:1, ostatní suroviny dle vlastního uvážení. Rošt zde nazývají gradena. Vše se obvykle servíruje na jednom talíři s hranolky, čerstvým salátem z rajčat, cibule, hlávkového salátu, papriky a další dostupné zeleniny. S touto porcí má co dělat i velký jedlík.
Omáčka ajvar je původně turecké dochucovadlo (hajvar) cihlově červené barvy. Používá se jako příloha k masu a uzeninám, jako přísada do různých zeleninových jídel, omáček, hustých polévek i jako pomazánka při přípravě studených a teplých sendvičů. Jen vzdáleně připomíná kečup.
Oblíbenou pochoutkou je jehně pečené na rožni (janje na ražnju)upravované mnoha způsoby.
Za pikantnost se mezi gurmány považuje ombolo – plátek libového vepřového masa od kosti, jemně uzený, mírně posypaný usekaným yzopem, poté opékaný na žhavém uhlí. Toto měkké maso s nádhernou vůní se na jazyku přímo rozplývá.
Po celé Dalmácii se podává dalmatské brodeto (brudet). Je to guláš z mořských plodů nebo ryb, servírovaný nejčastěji s kukuřičnou polentou. Mezi další nejznámější chorvatská jídla patří pašticada – pomalu dušený pokrm z hovězího masa, často servírovaný s noky na italský způsob. Jasně prozrazuje směsici maďarských a italských vlivů, typickou pro chorvatskou kuchyni.
Jiná specialita se jmenuje žgvacet. Tento „guláš“ s nezaměnitelnou chutí se připravuje ze slepice. U těchto typů gulášů není neobvyklá kombinace masa s vnitřnostmi, třeba s dršťkami.

                                                       žgvacet

Známá buzara je také typická dalmatská delikatesa. Mořští ráčci se povaří na mírném ohni v omáčce z rajčat, cibule a bylinek (bazalka, yzop, oregano, tymián). Tuto omáčku lze podávat také k těstovinám.
V Chorvatsku se jí bílý chleba (kruch, chljeb) k snídani, obědu i večeři. Staré chorvatské přísloví zní: „Bez chleba, polovice oběda“. Je vždy čerstvý a často domácí, a to i v restauracích. Existuje mnoho druhů chleba, některé se pečou ze sójové mouky, jiné se sezamovými semínky apod.
Štrukli jsou velké domácí ravioli (plněné těstoviny) zhotovené z různých druhů pšenice a po uvaření zapečené v troubě. Slané štrukli se plní sýrem, ale lze obdržet i sladké verze.

Zagorje štrudel tvoří šiška listového těsta s náplní z čerstvého měkkého sýra, medu a oříšků (pravděpodobně má svůj původ v rakouské kuchyni). Jako moučník jsou zde oblíbené friture (jakési koblihy), kroštule (u nás bychom to nazvali boží milosti), rožata (puding s karamelem), krokatan (křupky z mandlí a karamelu), sladoled (zmrzlina), palačinky, dortové zákusky a saláty z čerstvého ovoce.
Káva se všude podává velmi silná a černá, v malých šálcích jako espreso. Často se pije vinný střik. Bevanda je červené nebo bílé víno s obyčejnou vodou, zatímco gemišt je bílé víno s šumivou minerálkou. Číšník přinese vodu a víno zvlášť a každý si střik namíchá sám. K letním drinkům patří také takzvaný bambus – červené víno s coca-colou. U nás se tomuto nápoji říká houba.
Oblíbený chorvatský zmrzlinový nápoj je sorbet základ tvoří sorbetová zmrzlina, šťáva z pomerančů, trochu sektu a vanilka. Může se vylepšit různými likéry.
Pivo se vždy podává hodně vychlazené. K nejznámějším ležákům patří Ožujsko, vyráběné v Záhřebu, a Karlovačko (z města Karlovac).
K nejpopulárnějším lihovinám (rakije) patří slivovice (sljivovica)původem ze Slavonije. Dostane se po celé zemi. Loza je vysokoalkoholická pálenka z hroznového vína, zatímco travarica se připravuje z bylin. Vinjak je brandy, pálenka mastika je destilát z anýzu, pelinkovac bylinný likér, maraskino – likér ze Zadaru – se ochucuje višněmi maraska, do jejichž zákvasu se přidává med. Bereme je lahodný aperitiv.
Chorvatsko je také zemí vinic. V oblasti Kvarneru přichází na svět bílá žlahtina (z Vrbniku na ostrově Krk), červený kabernet (z Poreče) a světle červený teran (z Buzetu).
Dalmácii proslavila vína Pošip a Grk z Korčuly (obě bílá) a Dingač (jedno z nejlepších chorvatských červených vín) a Postup z poloostrova Pelješac.
Prošek (od italského prosecco – předsušený)je dezertní víno, které se vyrábí po určitém stupni vyschnutí hroznů přímo na keři.
Na úpatí pohoří Papuk blízko Slavonské Požegy leží vesnice Kutjevoje s bývalým cisterciáckým opatstvím z roku 1232. V jeho sklepeních už po staletí zraje bílý Burgund, bílý a červený Klikum, Tramín, Ružica a zejména Graševina , kterou znalci považují za nejlepší víno celého Balkánu.
Značek vín je zde mnoho, vždyť vína (zejména červeného) se rodí všude na pobřeží hojnost.

Chorvatsko mapa

Chorvatsko
Last minute nejnižší ceny na trhu
Top nabídka Chorvatsko
cze sk pl